Menu

Vítejte v naší internetové věštírně, jejíž patronkou je paní Květa Fialová. Zajímá vás budoucnost? Nevíte kudy dál? Zavolejte! Naše nejlepší kartářky, věštci a šamani, zodpoví všechny otázky, které vás tíží. Výklad karet, osobní horoskop či numerologie odhalí tu správnou cestu k řešení. V klidu domova pak můžete sledovat výklad karet v přímém přenosu pomocí webkamery ze soukromí našich věštců. Tuto službu vám nabízí výhradně Věštírna Květy Fialové a je chráněna patentem. Těšíme se na to, jak společně vyřešíme každý váš problém.

Věštírna Květy Fialové

tell1

Cena hovoru je 70 Kč. za minutu

Hanka
kod: 20
Kartářka
více ..
Výklad karet -Čekám
Mirka
kod: 22
výklad karet
více ..
Výklad karet -Čekám
Althea
kod: 12
výklad karet
více ..
Výklad karet -Čekám
Wargana
kod: 24
Kartářka
více ..
Výklad karet -Čekám
Laddi Orinnelli
kod: 23
výklad karet
více ..
Nepřítomen
Noor
kod: 13
Kartářka astroložka
více ..
Nepřítomen
Osmý rok
kod: 8
více ..
Výklad karet -Modlitba
Věštírna
kod: 00
více ..
Výklad karet -Modlitba
Věštírna
kod: 01
více ..
Výklad karet -Modlitba
Vaše otázky volejte na číslo numero1

a případně zadejte kód konkrétního věštce

eshop

Osobnosti pod lupou

Numerologie – Josefína Bonaparte

Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí chytrá a úspěšná žena – v případě francouzského císaře Napoleona Bonaparta to byla jeho první žena Josefína.
Marie–Joséphe–Rose de Tascher se narodila 23. 6. 1763 na ostrově Martinik ve zchudlé šlechtické rodině ve vodním znamení Raka s životním číslem 1/28. V r. 1779 se Josefina vdala za Alexandra de Beauharnais a manželé odjeli do předrevoluční Francie, ale manželství se nevydařilo. Vikomt se styděl za její provinční chování – Josefína vyrostla na statku s plantážemi cukrové třtiny, podle historiků prý byla milá, přátelská a ochotná pomáhat, ale neznala způsoby vyšší šlechty – a nakonec ji i s dvěma dětmi opustil. Josefína se ocitla ve velmi nepříjemné situaci, nějaký čas byla v klášteře pro nezaopatřené šlechtičny, kde se naučila usmívat se se zavřenými ústy – špatné a zčernalé zuby byly prý jedinou vadou této krásné kreolky -, doplnila si vzdělání a zvládla vše, co potřebovala pro život ve vyšší společnosti. Po odchodu z kláštera se stala důvěrnou přítelkyní bohatých a vlivných mužů a mohla se postarat i o své děti Evžena a Hortenzii. V roce 1794 byla i se svým manželem zatčena, a zatím co vikomt skončil na popravišti, Josefína byla na přímluvu svých vlivných milenců osvobozená. Se svojí přítelkyní Thereze Tallien zavedly novou módu – řasené šaty v antickém stylu z tenkých šifónových látek. Krásná Thereze, manželka vlivného politika a Josefína vedly v tehdejší společnosti prim, madame Tallien ve svém salónu přijímala vlivné a mocné. Jednoho dne navštívil salón nevysoký hubený generál v ošuntělé uniformě. Paul Barras, předseda Konventu, doporučil své milence Josefíně, aby k němu byla milá, že by ho možná mohli potřebovat. Josefína koupila Napoleonovi novou uniformu a představila ho svým přátelům. Napoleon, který měl před svatbou s Eugénií Desireé Clary, dcerou bohatého obchodníka s hedvábím z Marseille, se do Josefíny vášnivě zamiloval, zrušil zasnoubení a přes odpor své rodiny se s ní v r. 1796 oženil. Napoleonova matka i jeho početní sourozenci považovali Josefínu jen za prostitutku se šlechtickým titulem, vadilo jim i to, že byla o 6 let starší. Manželství Napoleona a Josefíny rozhodně nebylo nudné, ihned po svatbě Napoleon odjel na válečné tažení a Josefína pokračovala ve svém obvyklém životě a Napoleon, který se dozvěděl o její nevěře, zuřil. Později to ale byl hlavně on, kdo se obklopoval množstvím milenek, na které Josefína žárlila a tropila hysterické scény. Napoleonova hvězda stoupala, 2. 12. 1804 se Napoleon korunoval na císaře a císařskou korunu položil i na hlavu své Josefíny. To však byla její poslední triumfální chvíle. Napoleon potřeboval následníka a s Josefínou, která už nemohla mít další děti, se v r. 1809, rozvedl, ale ponechal jí titul císařovny i zámeček Malmaison, kde se Josefína věnovala svému velkému koníčku – pěstování nádherných růží. Napoleon se oženil s rakouskou princeznou Marií Louisou, dočkal se i vytouženého syna Napoleona II, zvaného Orlík, ale po rozchodu s Josefínou začíná jeho šťastná hvězda pohasínat. Byla to jen náhoda, že po nešťastném tažení do Ruska začali vítězit spojenci anebo měli pravdu ti, kteří tvrdili, že krásná Josefína ovládala temné umění woodoo a po svém zapuzení už Napoleonovi nepomáhala? Ať už to bylo jakkoliv, jisté je, že jejich osudový vztah rozvodem nekončil. Po porážce u Lipska, spojenci Napoleona donutili abdikovat a odjet do vyhnanství na ostrov Elbu. Poražený Napoleon souhlasil, žádal pouze, aby Josefíně bylo ponecháno její sídlo a byla jí vyplácena renta, tu si však Josefína příliš neužila. Na návštěvu do Malmaison přijel i ruský car Alexandr I, Josefína mu šla ukázat zahradu, i když jí nebylo dobře a měla vysokou horečku. Snažila se za Napoleona orodovat, ale nebylo to nic platné. V chladném květnovém dni silně prochladla a ani nejlepší doktoři jí už nedokázali pomoci. Umírá 29. 5. 1814 ve věku 51 let a na její pohřeb přijde celá Paříž. Napoleon měl před svou smrtí prohlásit, že „Josefína byla jediná žena, kterou doopravdy miloval“ Napoleon si přál, aby jeho syn byl císařem, ale Orlík zemřel v 21 letech na tuberkulózu a paradoxně to byli potomci Josefíny a zavržené snoubenky Eugénie Desireé Clary, kteří usedli na evropské trůny.
A co nám napoví rozbor její životní mřížky?
Osobní číslo 5 – dobrodružná povaha, odvaha a schopnost improvizace, životní číslo 1/28 mají dominantní osobnosti, které se snaží strhnout na sebe veškerou pozornost. V mřížce má 2 trojky – dobré vyjadřovací schopnosti, touha po společenském uznání, originalita, 2 šestky – smysl pro krásu a lásku, péče o rodinu a domov, 2 dvojky schopnost intuice a empatie v kombinaci s 2 jedničkami velká přitažlivost, smysl pro romantiku, ale i velká přecitlivělost, hraničící s hysterií, nicméně pokud hysterie nepomáhala, pomohla jí 1 osmička převzít odpovědnost. Mřížku doplňuje jedna sedmička – smysl pro spravedlivost, fantazie i radost ze života. Plná linie čísel 1,2,3 v mřížce ukazuje na ženu s nezdolnou povahou.
Na sluneční rovině měla číslo 2 – lidé ji vnímali jako empatickou, milou ženu, ona sama s číslem 4 na měsíční rovině řešila kázeň a pořádek.

Krásné letní dny Vám přeje Althea

numerologie

Osudové ženy Evropy – císařovna Marie Terezie

V letošním roce si připomínáme významné výročí, 13. května to bude 300 let od narození císařovny Marie Terezie nazývané „Magna Mater Austriae“ (Velká matka Rakouska.)
Marie Terezie Walpurga Amálie Kristýna se narodila 13. 5. 1717 v zemském znamení Býka, s životním číslem 7/25. Její otec Karel VI nemá žádného mužského potomka, a proto v roce 1722 ustanovil Pragmatickou sankci, tzn. že trůn mohou v případě nouze dědit i dcery. Po smrti Karla VI., v roce 1740, Marie Terezie, spolu se svým manželem Františkem Štěpánem Lotrinským, usedla jako jediná žena na císařský trůn. Mladý pár však čeká velký boj, státní pokladna je téměř prázdná a sousední vládci odmítli uznat dříve odsouhlasenou Pragmatickou sankci. Rozhodli se, že Habsburkové již neexistují a vznesli nároky na rakouská území. Tak začala Válka o rakouské dědictví, Marii Terezii podpořili nejen uherští magnáti, ale i Francie a ruská carevna Alžběta I., velení armády se ujímá proslulý generál Gideon Laudon, přesto po sedmileté válce přichází Rakousko o Slezsko a Kladsko. Marie Terezie rodí svému milovanému muži jedno dítě za druhým, porodila jich celkem šestnáct! Šest z nich zemřelo v dětském věku, ostatní vstoupily do velmi strategicky dojednaných manželství. Ne nadarmo se Marii Terezii přezdívalo „ tchyně Evropy“. Do dějin nejvíce zasáhli: nejstarší syn císař Josef II. a nejmladší dcera Marie Antoinetta, manželka francouzského krále Ludvíka XVI., přezdívaná „Madame deficit“. Ta bohužel nepodědila státnické schopnosti své matky, a tak lidmi nenáviděná, rozmařilá královna nakonec skončila v roce 1793 pod gilotinou.
Marie Terezie si uvědomila, že zchudlé Rakousko má zastaralou armádní výzbroj i špatnou armádu, a tak se rozhodne bojovat na ekonomickém poli. Její manžel, kterému císařovna údajně říkala „Myšáku“, se ukázal jako velice schopný obchodník a hospodář. V zemi se začaly zakládat první manufaktury na výrobu skla a textilu, císařovna zavedla cla a ochranu cen, sjednotila měnu (zavedla první bankovky). Také ujednotila míry a váhy a začala budovat státní zemskou správu. To ale nebylo všechno, v roce 1770 bylo zavedeno číslování domů (do té doby měly domy pouze názvy), sčítání obyvatel a evidence budov i pozemků, což spolu s podporou obchodu umožnilo lepší výběr daní. Peníze byly použity na výstavbu kasáren, vojenských pevností, na budování sítě zpevněných cest, ale i na stavby hasičských stanic, špitálů a starobinců. Marie Terezie zavádí povinnou šestiletou školní docházku, věc v Evropě tehdy nevídanou. Důležité změny zaznamenalo i trestní právo, je zakázáno používat mučení při výslechu. To vše dokázala proto, že měla nejen vize, ale i pevně stanovený denní řád. Kromě vladařských povinností se věnovala svým dětem, stačila napsat tisíce dopisů a dokonce vyšila zelenozlaté šatičky pro Pražské Jezulátko. Po smrti svého milovaného manžela vládla se svým synem Josefem II., postupně však začínala mít zdravotní problémy. Už nemohla tancovat ani jezdit na koni a někdejší mladou veselou krásku změnilo nejen šestnáct porodů, ale i obliba dobrého jídla a pití v silnou, těžkopádnou matronu, kterou prý sluhové museli nosit na pohovce do schodů a ze schodů. Marie Terezie trpěla vysokým tlakem, dušností a plicní vodnatelností. Umírá 29. listopadu 1780 ve věku 63 let.
A co nám napoví rozbor její životní mřížky? Životní číslo sedm symbolizuje planetu Neptun a sedmicípou hvězdu (heptagram). Sedmička je i číslem kosmickým, dokonalým a celistvým, zobrazuje např. sedm dní stvoření i sedm čaker. Lidé s životním číslem 7/25 mají velkou potřebu starat se o druhé, jsou empatičtí, mají analytické myšlení, touhu po dokonalosti i zájem o duchovno. V její mřížce najdeme trojku – vyjadřovací schopnosti i smysl pro řád a odpovědnost, jedna dvojka – touha po vyrovnaném životě, jedna pětka spojuje a vyrovnává mřížku. Tři jedničky, to je silná vůle a schopnost překonávat překážky. Mřížku uzavírají tři karmické sedmičky – naznačují velké problémy (nejen zdravotní), jejich nositelé musí v životě překonat mnohé zlo, pokud to nezvládnou, hrozí jim těžké deprese i sebevraždy, nicméně v případě císařovny plná linie čísel 1,2,3 v mřížce ukazuje na ženu s nezdolnou povahou, milující a věrnou, která se plně dokázala soustředit na problém či vykonávanou práci a dokončit ji, k tomu jí pomáhal pevný denní řád, nicméně nedokázala ochránit svoje zdraví, i přesto, že měla samouzdravovací schopnosti. Na sluneční rovině měla číslo osm – lidé ji vnímali jako schopnou, energickou a velkorysou osobu. Ona sama s číslem dva na měsíční rovině řešila city, měla sklony k žárlivosti a toužila po dokonalém vztahu.
Krásné slunné dny Vám přeje Althea

numerologický rozbor, výklad budoucnosti, Věštírna Květy Fialové

numerologie

Osudové ženy Evropy – Lukrecia Borgia

Renesanční kráska, Lukrecia Borgia se narodila 18. 4. 1480 v ohnivém znamení Berana, s životním číslem 8/26. Jejím otcem byl kardinál Rodrigo Borgia a matkou jeho dlouholetá milenka Vanozza Cathanea, které svému milenci kromě Lukrecie porodila ještě 3 syny, z nichž nejvíce do Lukreciina života zasáhl Césare Borgia. Lukrecia získala vynikající vzdělání, dokonce mluvila několika jazyky – kromě italštiny, španělštiny a francouzštiny mluvila i latinsky a řecky. Již v11 letech se stala žádanou nevěstou, ale než se mohla vdát za vybraného nápadníka, zasáhl osud. Její otec se stal papežem – tato volba zřejmě nebyla příliš poctivá – údajně měl ctižádostivý Borgia většinu kardinálů podplatit – ale volba padla a na papežský stolec usedl v r. 1492 jako Alexandr VI, odpůrci mu sice vytýkali nezřízený život, nicméně jako papež, poplatný své době, si vedl celkem úspěšně, neváhal např. „přidělit“ nově objevená území v Americe Španělsku a Portugalsku. Přestože jeho děti byly nemanželské, Alexandr VI dbal na jejich blaho a zahrnoval je i své příznivce výnosnými úřady, odpůrce i pomlouvače neváhal rázně umlčet. Tady byl asi začátek nenávistné kampaně proti němu a jeho rodině.
Krásná Lukrecia byla z rozhodnutí svého otce v 13 letech provdána za hraběte Sforzu, toto manželství se ukázalo jako politicky nevýhodné a tak se Borgiové rozhodli jednat. Hraběti bylo nabídnuto, aby manželství bylo zrušeno z důvodu jeho impotence, Sforza se bránil a veřejně nařkl svoji ženu z incestu s otcem a bratry, jeho rodina ho ale odmítla podpořit a tak hrabě nakonec ustoupil. Lukrecia, která si v mezičase našla milence a čekala dítě, byla prohlášena za „nedotčenou pannu“ a po porodu syna se v r. 1497 znovu provdala, její manžel Alfons Aragonský byl stejně starý jako ona a oba v sobě nalezli zalíbení – nicméně politické poměry se opět změnily a údajně žárlící Césare Borgia nechal svého švagra zabít. V r. 1502 se Lukrecia provdává znovu – tentokrát za prince z Ferrary Alfonse d‘Este. O rok později umírá její otec a později je nalezen mrtev i její bratr Césare – mocní Borgiové, jedni z nejmocnějších v renezanční Evropě, skončili. Ne tak Lukrecia. Ve svém novém domově zakládá klášter klarisek San Bernandino, sbírá knihy a do Ferrary zve význačné umělce a učence. Mezi lidmi je velice oblíbená pro svou zbožnost – šeptalo se, že pod honosnými šaty nosí žíněné roucho kajícnice. Svému muži porodila šest dětí, po porodu poslední dcery zemřela 4.7.1519 – bylo jí 39 let.
Jaká byla tato údajně nejkrásnější žena Evropy? Byla jen poslušnou dcerou a loutkou své mocné rodiny nebo byla doopravdy travička a své odpůrce likvidovala jedem ze svého pověstného prstenu? Pravdu se už asi nepodaří zjistit, nicméně co nám napoví rozbor její životní mřížky? Životní číslo 8 – číslo, které symbolizuje planetu Saturn a osmicípou hvězdu, oktagram, osmička je i číslem vůdců a úspěšných lidí. V její mřížce najdeme 1 šestku – smysl pro krásu, odpovědnost i pro lásku, 1 dvojka touha po klidném a vyrovnaném životě, na negativní úrovni mohou její nositelé podléhat vnějším vlivům, ale jen tehdy, když nemohou situaci sami zvládnout – 3 osmičky naznačují touhu po moci, úspěchu, i velké sexuální založení, na negativní úrovni podporují sebestřednost, bezohlednost i vznětlivost. 2 jedničky a 2 čtyřky nicméně ukazují na ženu s citlivou povahu, toužící po lásce. Prázdná linie 3, 5, 7 rozděluje mřížku na dva stejné trojúhelníky – nositelka této mřížky byla emocionálně silná, měla vůdcovské schopnosti, smysl pro krásu a umělecké vlohy a měla všechny předpoklady pro vysoké společenské postavení, s touto životní mřížkou by byla i dnes jistě velmi úspěšnou ženou. Život Lukrecie a její rodiny byl a je námětem mnoha románů, filmů i televizních seriálů.
Krásný den Vám přeje Althea

Osudové ženy Evropy – Marie Vetserová

„V lásce spojení až do smrti“, takový byl nápis na prstenu, který daroval princ Rudolf Habsburský své poslední lásce, krásné baronce Marii Vetserové. Toto proroctví se naplnilo 30. 1. 1889, kdy byli oba nalezeni mrtvi v loveckém zámečku v Maerlingu. Rudolfovi, jedinému synovi France Josefa a císařovny Sissy bylo 31 let, baronce Marii 18.
Narodila se ve Vídni, 19. března 1871, jako baronka Marie von Vetsera, s životním číslem 3/30 ve vodním znamení Ryb. Pocházela z bohaté šlechtické rodiny, dostalo se jí dobrého vzdělání, podle dochovaných fotografií byla velice krásná. S Rudolfem se setkala ve svých 16 letech a údajně se do něho velice zamilovala – také Rudolfovi se Marie velice líbila a tak se oba začali tajně scházet, ale jejich schůzky se nepodařilo utajit. Rudolf byl ženatý a měl malou dcerku a tak se do celé aféry měl údajně vložit císař a nařídit svému synovi, aby se s Marií okamžitě rozešel. Vše vyvrcholilo 30. 1. 1889, kdy se oba milenci sešli v Maerlingu. Co se tehdy přesně stalo a proč, zůstalo dodnes záhadou. Císař Franc Josef se pokusil celou aféru ututlat, ale marně, okolo vraždy Marie a sebevraždy následníka se vynořila spousta konspiračních teorií – dokonce se objevila tvrzení, že byli oba zabiti nájemným vrahem. Romantickou verzi o lásce až za hrob narušují dochovaná svědectví o Rudolfových depresích, nespokojeném manželství i o jeho řečech o smrti, kterou byl údajně značně fascinován, dokonce se objevily náznaky, že se u něho prý začalo projevovat šílenství – dědičné habsburské zatížení. Proč ale Marie se sebevraždou souhlasila, dokonce napsala /stejně jako Rudolf/ závěť a dopisy na rozloučenou, to vše asi zůstane tajemstvím.
Když se podíváme na její životní číslo 3/30 je to sice číslo bojovníka, ale zároveň i člověka, který se snaží o seberealizaci. Podíváme-li se na numerologickou mřížku, vidíme, že má izolované 3 trojky, které naznačují umělecké nadání, sklon k výstřednostem i silné sexuální emoce spolu s nedostatkem sebedůvěry, navíc se k nim přidávají i 3 izolované jedničky, dohromady tvoří velký vnitřní nesoulad, navenek tito lidé působí velice vyrovnaně, ale protože izolované jedničky blokují emocionální rovnováhu a schopnost racionálního uvažování, dochází u nich k náhlým změnám nálad a výbuchům vzteku. Prázdná linie s chybějícími čísly 6, 5 a 4 přináší svému nositeli problémy již od dětství, tito lidé jsou vystaveni těžkým zkouškám i zdravotním problémům, nicméně pokud tuto nepřízeň osudu překonají, jsou z nich naopak silné osobnosti. Plná linie čísel 9, 8 a 7 přináší veliký potenciál a energii. Na negativní úrovni je zde snaha být nikým a ničím neomezován a být za každou cenu středem pozornosti. Na sluneční rovině měla Marie trojku – lidé ji vnímali jako energickou, umělecky založenou, možná trochu sentimentální dívku, na měsíční rovině řešila svoje emoce.
Po smrti korunního prince se novým čekatelem na císařský trůn stal Ferdinand d´Esté. Kdo ví, jaký by byl osud Evropy, kdyby nejel v r. 1914 do Sarajeva, kde byl na něho a jeho ženu, českou hraběnku Žofii Chotkovou, spáchán atentát. Co bylo dál všichni víme z hodin dějepisu – jejich smrt vyvolala první světovou válku a v r. 1918 se rozpadla i habsburská monarchie.

Krásný den Vám přeje Althea

Máchův dopis Eduardovi

Miluju detektivky. A historii a literaturu. A taky záhady, strašidelné historky a občas i pravověrnou duchařinu. Ostatně, těm, kteří mě alespoň trochu znají, to nemusím vysvětlovat. Jsem šťoura a hledač, mám spoustu otázek a jen těžko se smiřuju s tím, že na některé prostě nemám šanci nalézt odpověď.
Jak to skutečně bylo se vztahem Ježíše a Marie, byli snad manželé a skutečně měli rodinu? Co či kdo našeptával nešťastné Olze Hepnarové, že spolu se sebou musí vzít na onen svět co nejvíce nevinných obětí? Kým skutečně byla Božena Němcová, kdy se narodila a komu? Usedla na Petrův stolec žena a stala se papežkou Janou? Co se stalo s Viktorkou, když utekla s černým myslivcem? Kam se podělo tělo pražského Golema? Byl záhadný „muž z Kladna“ imperialistický špion, posel z budoucnosti, nebo snad mimozemšťan?
Mezi mé oblíbené historické záhady patří i proslulý DOPIS PŘÍTELI EDUARDOVI. Napsal jej Karel Hanek Mácha v srpnu 1836 po noční návštěvě tajuplného hradu HOUSKA. O něm se traduje, že se v podhradí nalézala přímá cesta do pekla. Průrva, jejíhož dna nikdo nedosáhl ani nezahlédl. Dokonce prý do ní kdysi spustili na laně odsouzence na smrt, aby jej přinutili nedobrovolně cestu do pekla prozkoumat. Nešťastníka vytáhly zpět již bez známek života.
Mácha byl historií hradu Houska a jeho pověstí okouzlen a fascinován. Navštívil jeho zdi několikrát a jednou dokonce podnikl i cestu za bránu pekelné stezky. Popis událostí, které následovaly, svěřil ve slavném dopise příteli Eduardovi. Pokud jste se s ním dosud nesetkali, předkládám vám ho v tomto článku (ve zkrácené formě).
Přepis dopisu:
Milý Eduarde, ( …) nazítří na silnici litoměřické před Bohušovicemi mne přepadla nevýslovná touha, že když se dám vpravo, přes lesy a hory, za pár mílí doputuju k Housce a Bezdězu – kdo ví, kdy je zas zhlídnu!
Došel jsem na Housku s druhé hodiny půlnoční. Císařský háv nebes, lesy šuměly nočním vánkem. Jasno všude, lampy nepotřebí, v duši horší temnota. Jeť prý na hradě jáma, sluje jakási, vede do pekla. Jedni praví, že ji sám ďábel vykopal, jiní, že alchymisti prorazili. Jda po nádvoří, v hlubokých stínech zahlédl jsem temnější – otvor v podzemí. Do té pekelné jámy spustili kdys zločince – Eduarde, mně té chvíle bylo zoufaleji, než dávnému odsouzenci – táhlo mě to v neznámé hlubiny stezkou neznámou! Pro tu chvíli zažehl jsem borovou soušku, a Eduarde, já se toho odvážil – vlezl jsem do té díry. Chvíli sestupuju – podobné chodby bývaly na Dobytčím trhu, co klučík jsem jimi prolézal – závanem z hlubin louč zhasla.
Kolem děsivé nicoty, noha se třásla na výstupcích kamení, chrastění kostlivců, světlo modravé, co odraz v hladině, v něm stíny jak strašidla…
Když jsem k sobě přišel – Eduarde – já byl v pekle – nebo v zimničních snách.
Mraky bledé, slunce nevidno, nebe povlečené obrovitou sítí pavučin. Povětří sytila síra, prach a čoud štípal v plicích, že jsem stěží dýchal. Pomíšený hluk se rozléhal, dunění a potlumené ryčení – lkala zem z roztaveného kamene. V útesech pískovcových vyhlodaná doupata plála nadpřirozeným jasem, žlutým, sinavým.
Kostlivci netvoři se vypínali nad vrcholky bradel, porostlých sežehlými křovinami, ratolestí nevidět. Bytosti lidské s lícemi změněnými, za časté nevidomí, namnoze šaškovskou veteší oděné, chvátaly v zástupech co vichřicí hnány rmutným labyrintem.
Štvaly je Dantovy ďábelsky chechtající se měchy s očima ohnivýma – vsávaly a polykaly ty nešťastníky. Eduarde, já myslel, že zešílím – ouzkost a smutek mě pojaly ze strašlivé končiny. Pekelných nástrojů jsem se nebál, dalo se jim utýct – zatracenců jsem želel, že se v hořkém chvatu míjejí, na sebe nepromluví, bez usmání, bez pozdravu.
Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až dívčina jakási v šedé elfí říze, zářivá co Anjel, ve zlatých vlasech černou čelenku, obepínajicí tvář – pousmála se na mne.
Přistoupil jsem k ní, v zoufání svém pravím:
„Jsem v pekle… “
Zavrtěla hlavou – já se leknul, že mi nerozumí. Tu sňala z hlavy tenkou pásku, já se opakoval. Smála se, řkouc po česku zpěvným hlasem, leč rychle a podivným přizvučením:
„To si myslí mnohý… “
Eduarde, ty vidiny se měnily a přelévaly – na nich skutečné peklo horoucí.
Člověk nemůže vypsat, co vidiny ukazovaly. Všechny mé noční přístrahy se otevřely, všechny temnoty, plameny, propasti, lidi, co larvy – kéž bych oči mohl otevřít mimo vidění své…! Rakev temnoty a červů, bolest, hrůznost nejdivější, děsivější otevřeného hrobu… Hrůza… Eduarde, kéž bych směl zapomenout!
„Jestli toto není peklo, kde tedy jsem?“
táži se vyjeven – člověk je slabé zvíře.
„V Praze, přeci“,
odvětila sličná Dídó. Mně se zatmělo před očima. Vzpomněl jsem na legendy, kdy člověk opustiv domov, vrací se po řadě roků:
„Který letopočet?“
vyhrkl jsem, doufaje, že žertem odpoví.
„Dva tisíce šest, “
pronesla. Zakroužila prstem po čele – zmizela mi.
Já jí nevěřil, Eduarde – budoucnost nemohla být hrozivější mých nočních můr! Bloudil jsem mezi domy – útesy, tak vidím v povzdálí utěšené villy, zeleň, bílé zídky… Utíkal jsem k nim: zas nebylo vidět živáčka, jen psi štěkali za vysokými ohradami. Najednou zhlídnu kovový plot, kolem trocha křoví, uvnitř jáma, zpustlé rozvaliny – smetí kolem…!
Já to místo poznal, Eduarde – poznal jsem ho! Kdybych paměť ztratil, stála tam cedule, na ní ouředním hranatým písmem, špatným českým jazykem sepsané, co za místo se zde nachází. Já to místo přece znával, kolem lesy hluboké a stinné. Sedával jsem tu, slýchal hlahol rohů, třeskot mečů, zvonění pohárů v bujné pitce! Ty ruiny ponuré – toť byvší Hrádek krále Václava! Tma mě zachvátila – víc nevím. Zbloudil jsem na Housce, promočený rosou. Zlý, divný sen hrozné tušení! Pište mi Eduarde – pište, co nejdřívěji!
Praha, 10. srpna 1836, Karel Hynek.
Máte vy sami vlastní vysvětlení či teorii, co se na Housce stalo? Kam nahlédl básník Mácha, co viděl? Nebo snad otázka ještě odvážnější…. Potkali jste v Praze, v létě 2006 bytost, člověka ve výstředním kabátu, s očima žhnoucíma úžasem a zarostlé, bohémské tváře, jak s úžasem a děsem hledí na nás, současníky?
Budu vděčná za vaše ohlasy a názory na adrese redakce@vykladzive.cz
Noor

výklad karet, magie

kartářka Noor, výklad karet, horoskop na týden

Osudové ženy Evropy – Marie I. Tudorovna

Nejstarší dcera Jindřicha VIII. Marie, se narodila 18. 2. 1516, ve vzdušném znamení Vodnáře s životním číslem 6/24. Její matka, Kateřina Aragonská, španělská královna a vášnivá katolička, porodila 10 dětí, ale jediná Marie přežila. Král obklopil svou jedinou dceru nezvyklým přepychem, dostalo se jí i velice dobrého vzdělání, ale vše rázem skončilo, jakmile do jejího života zasáhla další osudová žena, Anna Boleynová, dvorní dáma, která se nechtěla spokojit jen s rolí milenky a zatoužila po královské koruně. Král potřeboval syna a tak tato situace nakonec vedla k rozkolu Jindřicha VIII. s katolickým Římem, Jindřich založil tzv. anglikánskou církev, sám se prohlásil za její hlavu a svým podaným nařídil přijmout novou víru. Své manželství s Kateřinou prohlásil za neplatné a oženil se s Annou. Malá Mary byla prohlášena za nemanželskou a tím bylo i zrušeno její zasnoubení s francouzským králem. Ale i nenáviděná Anna porodila jen jednu dceru – Alžbětu, další děti se narodily mrtvé. Tehdy Jindřich pochopil, že se opět nedočká zákonného dědice a začal se ohlížet po nové ženě. Anna byla po třech letech manželství obžalována z cizoložství a skončila na popravišti. Jindřich se konečně dočkal syna Eduarda, ale nová královna Jane zaplatila jeho narození životem.
Jindřich VIII. se ještě 3 x oženil, ale další manželské děti již neměl. Těžce nemocný král (údajně trpěl dnou a vředy – šeptalo se ale, že hlavním důvodem byla pokročilá syfilis) zemřel a jeho jediný syn, neduživý Eduard se stal novým králem a když v r. 1553 zemřel, byla novou královnou Anglie a Irska jmenována Marie I. Ta po svém nástupu na trůn okamžitě zrušila odluku od katolické církve, obnovila zákon proti kacířství a v zemi znovu zavedla katolickou víru. Ten, kdo se nechtěl vzdát protestantské víry, zemřel. Marie až fanaticky pronásledovala vysoké církevní hodnostáře a téměř 300 jich bylo upáleno na hranicích. Ve svých sedmatřiceti letech se tato stará panna provdala za svého vzdáleného synovce, španělského prince Filipa II. Dle historiků bisexuální král, který své sexuální touhy nijak neskrýval a považoval svůj sňatek za pouhý politický akt. Marie se rázně ujala vlády a svého muže vyloučila z rozhodování, Filip si žil svým životem, nehezkou a o jedenáct let starší Marií opovrhoval a navštěvoval ji velice sporadicky, ale ta se do svého manžela vášnivě zamilovala a velice toužila po dítěti. Nejprve předstírala falešná těhotenství, ale pak se začala domnívat, že je skutečně těhotná. Nakonec se ukázalo, že se jedná o veliký nádor. Lidé ji stále více nenáviděli a tajně jí přezdívali Krvavá Mary.
Po pěti letech vlády zoufalá a nešťastná Marie umírá – údajně na chřipku. Bylo jí 42 let, zemřela tedy poměrně mladá, tak, jak jí předpověděl velšský věštec, astrolog a alchymista John Dee, kterému nevěřila, dokonce ho obvinila z čarodějnictví a uvrhla do žaláře. Před svou smrtí ustanovila svojí nástupkyní nenáviděnou nevlastní sestru Alžbětu, ale to už je jiný příběh.
Tolik ze života královny, zvané Krvavá Mary – ale odpovídá jejímu životu rozbor její životní mřížky?
Životní číslo 6/24 – je číslo, kterému vládne planeta Mars a ukazuje na ženu s vůdcovskými sklony, neústupnou, nezávislou, ale vnitřně nejistou. V její mřížce najdeme 2 šestky – to je hledání harmonie a touha po vyváženém rodinném životě, zklamání a nedostatek citu „šestky“ velice těžce prožívají. Na negativní rovině jsou znakem určité závislosti a sklonem tvrdošíjně lpět. U Marie to byl až fanatický boj za katolickou víru – 2 dvojky a 3 jedničky na levé straně mřížky – dvojky naznačují až přehnaně citlivou povahu a závislost na matce, od které byla malá Marie v devíti letech násilně odloučena, vícečetné jedničky spolu s osmičkou ukazují na silnou pánovitou osobnost, mřížku naštěstí spojuje pětka, která poskytuje i určitou ochranu. Chybí 3 – absence tolerance, nedostatečné řečnické vlohy, 9 – citové výkyvy, 4 – lidé s chybějící čtyřkou bývají velice ctižádostiví, ale mívají omezený rozhled. Chybějící sedmička především naznačuje problém s otcem, kterému nešťastná Marie vzdorovala, alespoň tím, že nevzdala své víry – ostatně – kdo ví, jak by se její život vyvíjel, kdyby nebyla právě dcerou svých rodičů.
Krásný den vám přeje
Althea, kód 12

Výklad karet živě, Věštírna Květy Fialové, výklad karet a horoskopy online

Marie I. Tudorovna – rozbor numerologické mřížky

Osudové ženy Evropy: Královna Eliška – poslední z rodu Přemyslovců

Eliška, dcera Václava II. a Guty Habsburské se narodila se 20. 1. 1292 v Praze, v zemském znamení Kozoroha, s životním číslem 8/17. Princezna neměla moc šťastné dětství, Guta zemřela, když jí bylo 5 let a Václav II. se znovu oženil s polskou princeznou Eliškou Rejčkou, která byla jen o několik let starší než Eliška, která svou macechu upřímně nenáviděla. Nemocný král zemřel v roce 1305 a jeho jediný syn Václav III byl o rok později v Olomouci úkladně zavražděn – rod Přemyslovců tak vymřel po meči. Vlády se ujal Eliščin švagr Jindřich Korutanský, ale ne na dlouho. České království bylo v té době nejen strategicky důležité, ale hlavně ekonomicky stabilní a to díky stříbrným dolům v Kutné hoře. Václav II. ujednotil pravidla těžby, postavil Vlašský dvůr a ze stříbra začal razit tzv. Pražské groše – mince, které z evropského trhu postupně vytlačily jinou měnu. A tak není divu, že o český trůn byl velký zájem. Římský král, Albrecht Habsburský, dal Čechy v léno svému synovi Rudolfovi, který požádal o ruku Elišku Rejčku – Elišku si vzít nemohl, protože byli bratranec a sestřenice. Tady byl asi začátek nenávistné války obou královen. Rudolf, zvaný „král Kaše“, zemřel po necelém roce panování a na trůn se opět vrátila Anna s Jindřichem – ten však „neseděl“ české šlechtě a tak začali šlechtici spolu s církevními hodnostáři hledat ženicha pro Elišku – volba padla na 1čtrnáctiletého Jana Lucemburského. Eliška unikla otravě a musela uprchnout před sestrou a švagrem do německého Spyeru, kde byla představena jako nevěsta. Za ni však byla přijata až po dlouhých, diplomatických jednáních, na tehdejší dobu byla osmnáctiletá dívka považována za starou a dokonce byla donucena podrobit se i zkoušce panenství – nicméně 1. 9. 1310 se konala slavná svatba a později korunovace v Praze.
Manželství nebylo příliš vydařené, hlavní příčinou byla rozdílná výchova i temperament – rozmazlený, nezralý a vzteklý Jan údajně nesnášel hysterické výstupy a oprávněnou kritiku své ženy, která očekávala, že pro něho bude na prvním místě blaho království, jenže Jan válčil na evropských turnajích i bojištích a do Čech se vracel, jen když mu došly peníze. Za jeho nepřítomnosti vládla Eliška s pomocí Viléma Zajíce z Valdeka, snažila se zvládnout odbojné české pány, vedené Jindřichem z Lipé, milencem královny vdovy Rejčky – ta si zvolila za svoje sídelní město Brno, kde měla mít údajně přepychovější dvůr než Eliška, která vládla z Prahy. V r. 1319 zasahuje do jejich sporu i král Jan, postavil se na stranu české šlechty a uvěřil pomluvě, že ho chce Eliška svrhnout z trůnu a vládnout jménem nejstaršího syna Václava. Eliška i s dětmi uprchla na hrad Loket, odkud ji Jan vykázal na hrad Mělník, ale bez Václava – toho už Eliška nikdy neviděla. Čtyřletý hoch byl na dva měsíce uvězněn sám ve sklepě a pak ho Jan odvezl do Francie, kde byl vychován – později přijal jméno Karel IV.
Po smrti Viléma Zajíce, jejího údajného milence, prožívá zklamaná Eliška poslední roky v ústraní, 28.9.1330 Eliška podléhá tuberkulóze, dědičné nemoci Přemyslovců – bylo jí 38 let. Manželé měli spolu celkem 7 dětí, 4 se dožily dospělosti – dvě nejstarší dcery a dva synové – Václav, pozdější císař Karel IV a Jan Jindřich – markrabě moravský.
A její sokyně Eliška Rejčka?
V r. 1329 umírá Jindřich z Lipé, Eliška ho přežije o 6 let – v r. 1335 je pochována v Brně, po Jindřichově boku. Tolik ze života poslední české královny – ale, jak to bylo doopravdy se už asi nedozvíme – nicméně odpovídá jejímu životu rozbor její životní mřížky?
Životní číslo 8 – číslo, které symbolizuje planetu Saturn a dva spojené čtverce, osmicípou hvězdu, oktagram – ukazuje na ženu s vůdcovskými sklony, se zájmem prosadit se, být úspěšná a nezávislá. V její mřížce najdeme 3 dvojky a 3 jedničky na levé straně mřížky – vícečetné dvojky naznačují až přehnaně citlivou povahu, intuitivní a toužící po lásce, ale na negativní úrovni mohou naznačovat problémy v partnerském životě, vícečetné jedničky ukazují na silnou, průbojnou a dynamickou osobnost se sklonem k panovačnosti, dále jsou v mřížce zastoupeny čísla 9, 8, 7 plná linie ukazuje na aktivní, logicky uvažující ženu s vysokou koncentrací energie, devítka naznačuje sklony k hledání pravdy i k jasnozřivosti. Prázdná linie 6, 5, 4 rozděluje mřížku na dvě poloviny – své nositelce připravila nesnadný život a těžké životní zkoušky, ztrátu rodičů i vážné zdravotní problémy – tato prázdná linie bere, ale i dává – hlavně sílu a vytrvalost. Smrtí Elišky vymírá starobylý rod Přemyslovců po přeslici.
Krásný den Vám přeje
Althea

Rozbor numerologické mřížky

Numerologie

 

Nesmrtelný mnich – Grigorij Jefimovič Rasputin

30. prosince uplyne 100 let od vraždy Grigorije Rasputina, člověka, který byl podle některých současníků mystik a mimořádný léčitel, podle jiných podvodník a šarlatán, který zneužíval svoje mimořádné sexuální schopnosti a svůj vliv na carský pár. Jaký vlastně byl Grigorij Rasputin, pologramotný mužík, člen náboženské sekty Chlysta, osobní rádce posledního ruského cara Mikuláše II., oblíbenec carevny a zachránce jeho syna Alexeje?
Narodil se 22. 1. 1869 (podle našeho gregoriánského kalendáře) v malé vesnici na Urale ve vzdušném znamení Vodnáře. Když se podíváme na Rasputina z pohledu numerologie, zjistíme, že jeho osobní číslo – datum narození je 22, životní číslo pak 11/29. Osobní číslo 22 je mistrovské číslo, číslo člověka, který má vůdcovské a organizační schopnosti, ale také touží po úspěchu za každou cenu. Životní číslo 11, je číslo liché, mužské, aktivní – jeho nositelé jsou často vizionáři, mají obrovský energetický a kreativní potenciál, pokud chtějí něco dokázat, tvoří usilovně, často bez nároku na odpočinek a spánek, ale nadbytek energie na ně může působit i destruktivně.
Jedenáctka je těžké karmické číslo, jeho zrozenci mívají často tvrdé dětství a o své uplatnění v životě musí tvrdě bojovat. Vícečetné jedničky – v mřížce jsou zastoupeny celkem 4, ukazují na výjimečného, egocentrického člověka, který jde svou cestou a odmítá se komukoli podřizovat. 3 dvojky – vícečetné dvojky mají jedinci se silnou intuicí a v kombinaci se 4 jedničkami dávají velikou sexuální přitažlivost. 1 osmička – snaha o dominanci a úspěch, 1 šestka – smysl pro krásu i závislost na pohodě a podléhání pokušení. 2 devítky – duchovní a umělecká cesta, sklony k mystice. Na sluneční rovině měl 22, na lidi působil jako nevšední člověk, byly to prý hlavně jeho modré oči, měl mít uhrančivý až hypnotický pohled. Měsíční rovinu měl, jako všichni vizionáři, prázdnou.
Rasputin ušel dlouhou cestu než se dostal v r. 1905 do Sankt Petěrburgu, údajně v 28 letech začal navštěvovat kláštery, měl studovat i v řeckých klášterech na hoře Athos, později se snad stal i členem náboženské sekty Chlystů – sekty, která v rámci náboženských rituálů prováděla hromadné sexuální orgie. Pověst o jeho zázračných léčitelských schopnostech se dostala až na carský dvůr a Rasputin byl požádán o léčení mladého cara, který trpěl vrozenou hemofilií, a lékařům se nedařilo zastavit silné krvácení. Rasputinovi se skutečně podařilo mladého careviče zachránit a jeho postavení u dvora se upevňovalo po každém projevu nemoci. Brzy se stal osobním rádcem carského páru a začal rozhodovat o politických záležitostech. Důrazně cara varoval před vstupem do války – to by podle něho znamenalo konec Ruska. V r. 1916 měl carevně radit, aby uzavřela s Němci separátní mír.
To se mu stalo osudným.
Spiklenci z nejvyšších kruhů, mezi kterými byli i příbuzní cara, vedeni knížetem Felixem Jusupovem, se rozhodli Rasputina zabít. Nalákali ho na návštěvu, kde mu nabídli zákusky a pití vylepšené cyankáli, Rasputin snědl pohoštění a spiklenci čekali, že okamžitě padne mrtev, ale marně, podle patologů bylo cyankáli buď staré, nebo ho bylo málo – Grigorij byl atletický, 193 cm vysoký nebo ho neutralizovala vodka, kterou předtím pil, pokusili se ho tedy ubít železnou tyčí, ale nakonec museli bránícího se Rasputina, několikrát střelit. Polomrtvého ho svázali a hodili do řeky, kde se nakonec utopil.
Rasputin prý předvídal svůj konec, měl napsat carovi dopis, kde napsal, že po jeho smrti bude do dvou let konec Ruska i dynastie Romanovců. Měl pravdu, za necelý rok vypukla Říjnová revoluce a 17. července r. 1918 byla carská rodina včetně všech dětí na příkaz Lenina v Jekatěrinburgu zavražděna.
Osud všech se naplnil.
Přeji všem šťastný rok 2017
Vaše Althea

výklad karet online

Harry Houdini – mistr úniků

Nejslavnější mág a iluzionista se narodil 24. března 1874 v Budapešti jako Erich Weiss v ohnivém znamení Berana. Zemřel před 90 lety, dne 31. 10. 1926. Když se podíváme na slavného jubilanta z pohledu numerologie, zjistíme, že jeho osobní číslo- datum narození je 6, číslo, které ukazuje na kreativitu, harmonii, intuici i smysl pro krásu a dokonalost, životní číslo je 11/29. Karmické životní číslo 11, je číslo liché, mužské, aktivní- symbolizuje nadané, ale velice složité osobnosti s nevyrovnanou psychikou, lidi, kteří nedokáží žít běžným životem, jsou buď dole, nebo nahoře. Navenek působí jako citliví lidé, často jsou i velice dobrosrdeční, ale bývají chladní a zahledění do sebe.
Pokud jedenáctky žijí pozitivně a vyhnou se konzumaci drog a alkoholu, dokáží v životě mnoho, to byl také případ malého Ericha. Od dětství trénoval tělo, vyučil se zámečníkem, ale nejvíce se naučil z knihy diplomata a kouzelníka Paměti Roberta Houdina. V r. 1890 přijal umělecké jméno Harry Houdini a „vytěsnil“ dětství strávené v bývalém Rakousko- Uhersku v rodině židovského rabína a tvrdil, že se narodil v Americe. Pod vlivem životního čísla 11/29 se kromě Houdiniho narodily i jiné slavné osobnosti – ty nejznámější jsou geniální skladatel Wolfgang Amadeus Mozart i Edith Piaf, dále spisovatelé Jules Verne, Edgar Allan Poe, Vladimír Neff, Pavel Kohout, umělci a herci Josef Myslbek, Jan Kubelík, Helena Růžičková, Lubomír Lipský, podnikatelé a politici Harry Kissinger, Tomáš Baťa a mnoho dalších.
Když se podíváme na jeho numerologickou mřížku, vidíme, že kromě 5 a 6 má obsazeny všechny pozice. Nejpočetnější jsou jedničky – tři – lidé pod vlivem vícečetných jedniček jsou dynamičtí, průbojní, velice schopní, ale také excentričtí, panovační, se sklonem k pečlivě skrývaným depresím, zvláště v souvislosti se sedmičkou v mřížce. Dvě dvojky – trochu problémový vztah k matce, která pro něho byla tou nejdůležitější osobou na světě. Mřížku nespojuje chybějící pětka, ale velikou píli a až fanatickou disciplinovanost v profesní oblasti převzaly 2 čtyřky, 1 osmička – to je snaha o dosažení materiálního zabezpečení a úspěchu, dynamičnost, bojovnost, ctižádostivost, ale i neústupnost a vzpurnost. 1 trojka – umělecké založení, talent, velké charisma i touha být středem pozornosti, 1 devítka – citlivost, zájem o duchovno, filosofii, okultní nauky, devítka také podporuje intuici, jasnozřivost i analytické schopnosti. Na sluneční rovině měl číslo 3, lidé ho vnímali jako přátelského, nadaného a nevšedního člověka, na měsíční rovině měl 1 – řešil tedy hlavně sebe a svoji osobnost. Zemřel před 90 lety na právě na Halloween – okolo jeho úmrtí se vyrojila spousta pochybností, tvrdilo se, že zemřel při nepovedeném úniku, či po úderech pěstí do břišní krajiny – Houdini měl velice silné, vytrénované břišní svaly a často se nechával lidmi z publika do břicha uhodit -, ale ve skutečnosti zemřel v 52 letech na prasklé slepé střevo a silný zánět pobřišnice. Tajemství jeho neuvěřitelných úniků a úžasných kouzelnických triků se nepodařilo nikdy rozluštit – slavný mág si ho vzal s sebou na věčnost.
Přeji všem krásné podzimní dny.
Vaše Althea, kód 12

výklad karet online, numerologie, slavné osobnosti

výklad karet, numerologie, kartářka Althea

Komu vadil Jan Masaryk?

Jan Masaryk se narodil 14. září 1886 v Praze v zemském znamení Panny. Když se podíváme na slavného jubilanta z pohledu numerologie, zjistíme, že jeho osobní číslo je 5, životní číslo pak 1/37. Osobní číslo 5 je číslo aktivní, mají ho ambiciózní lidé, odhodlaní, výkonní, úspěšní a schopní se prosadit. Životní číslo 1, jehož planetou je Slunce, je číslo liché, mužské, aktivní – symbolizuje ego, nezávislost, moc, hrdost, ale i snahu o dominanci – symbolem čísla 1 je bod v kruhu. Pod vlivem životního čísla 1/37 se kromě Jana Masaryka narodily i jiné slavné osobnosti např. Napoleon Bonaparte, Miloš Zeman, spisovatelé Lev Nikolajevič Tolstoj, Aldous Huxley, Petr Bezruč, umělci Charles Chaplin, Robert Redford, Ivana Chýlková, Jean Renoir a mnoho dalších.
Rozborem čísel mřížky zjistíme, že náš jubilant má v mřížce 1 trojku – to je aktivita, píle, ctižádostivost, smyslnost, ale i bystrý úsudek a dobré verbální vyjadřování, 1 šestku – laskavost, dobromyslnost, obětavost, smysl pro čest a osobní odpovědnost, dále 1devítku – touha po poznání, analytické schopnosti, kreativita, zájem o umění i velkou citovost. Plná linie empatie ukazuje, že syn prvního českého presidenta, měl velký smysl pro mezilidské vztahy, tvůrčí potenciál, talent a kreativitu. 2 osmičky – zesilují touhu po úspěchu, moci, hmotném prospěchu, dokonalosti a podporují vůdcovské vlohy. 3 jedničky – vícečetné jedničky nejsou příliš časté – signalizují velikou energii, touhu uskutečnit svoje plány, vždy se prosadit a využít svoji výkonnost a kreativitu. Negativitou je i zvýšená impulzivita a zaměření na sebe, zvláště v kombinaci s 2 osmičkami. 1 čtyřka – vyrovnává mřížku, podporuje disciplinovanost, diplomatické vlohy a schopnost logického myšlení. 1 sedmička – citlivost a schopnost empatie i silný smysl pro spravedlnost. Plná linie čísel 1-4-7 je nazývána linií hmotné reality. Na sluneční rovině měl Jan Masaryk číslo 3 – okolí ho vnímalo jako přátelského, charismatického, kreativního a přitažlivého člověka, na měsíční rovině měl 1 – řešil tedy autoritu a vůdčí postavení.
10. března 1948, nedlouho po Vítězném únoru, byl Jan Masaryk, oblečený do pyžama, nalezen mrtev pod oknem koupelny svého bytu na nádvoří Černínského paláce. Oficiálně, jediný nekomunista a ministr zahraničí v narychlo sestavené Gottwaldově vládě, vylezl koupelnovým okénkem a skočil na dlažbu. Státní bezpečnost provedla tajnou a velice rychlou pitvu a případ uzavřela jako sebevraždu. Ale v celé kauze je spousta otazníků – proč by 190 cm vysoký a statný Masaryk, který údajně trpěl depresemi a byl po operaci levého ramene, lezl do malého, vysoko umístěného okna a nezvolil si jiný, pohodlnější způsob odchodu? Masaryk měl mnoho nepřátel, sám měl být údajně zapojen do mnohamilionového obchodu se zbraněmi s nově vzniklým státem – Izraelem, jiní mu údajně nemohli zapomenout, že pomohl Američanům odvézt štěchovický poklad, nemluvě o tom, že rozhodně nebyl oblíbencem sovětského vůdce Stalina. Ani po letech nebyla Masarykova smrt uspokojivě vysvětlena, dokonce se objevila teorie, že ve skutečnosti Masaryk zemřel v sedmdesátých letech v Izraeli a 10. března byl zabit Masarykův dvojník. V roce 2003 byla podivná smrt ministra zahraničí znovu vyšetřována se závěrem, že se jednalo o vraždu. Komu tedy vadil a jak vše bylo doopravdy? Dovíme se to někdy?
Přeji všem krásné dny
Althea
výklad z tarotových karet, numerologický rozbor partnerských vztahů

Ludvík Jagellonský – Král dítě

Narodil se 1. 7. 1506 v Budíně ve vodním znamení Raka. Toužebně očekávaný syn Vladislava Jagellonského, prožil za svůj velice krátký život to, co jiní neprožili za celé roky. Když se podíváme na posledního Jagellonce z pohledu numerologie, zjistíme, že jeho osobní číslo – datum narození je 1, životní číslo pak 2/20.
Osobní číslo 1 je číslo bojovníka, který bojuje ze všech sil a nevzdává se – ostatně život Ludvíka, který se po smrti otce v deseti letech stal králem českým, uherským a chorvatským, je o životě chlapce s přezdívkou Král dítě, který se v dětském věku musel stát silným mužem.
Životní číslo 2 – dvojka je číslo ženské, symbolizuje polaritu a dualitu, rozdělení i opětovné spojení, intuici, spolupráci, starostlivost i zájem o druhé. Je číslem introvertů, na negativní úrovni znamená nerozhodnost, pasivitu i sklony k pomlouvání a intrikám. Jeho planetou je Měsíc. Pod vibracemi čísla 2/20 se narodili významné osobnosti – politici, umělci a spisovatelé Ronald Reagan, Claude Monet, Bedřich Smetana, Václav Čtvrtek, Robert Louis Stevenson, herci Richard Burton, Eduard Cupák, Josef Kemr, Josef Vinklář, Jiřina Štěpničková, Sidney Poitier a další.
Ludvík se narodil jako osobnostní typ 2/20 pod konjukcí Neptun – Luna. Rozborem čísel mřížky zjistíme, že měl jednu šestku – to je harmonie, potřeba ochraňovat své blízké i touha po klidném životě. Dvě dvojky – empatie a pochopení pocitů druhých lidí, ale i určitá uzavřenost, častá u dětí, kterým při narození zemřela matka. Jedna pětka, která spojuje mřížku, to je činorodost, cílevědomost, nadšení a ochota riskovat pro dosažení vytčeného cíle. Dvě jedničky – průbojnost, snaha řešit problémy, Ludvík si byl vědomý, že má před sebou skoro nezvládnutelné úkoly, ale také měl strach, že selže. Jedna sedmička – smysl pro spravedlivost, schopnost pomáhat potřebným, analytické schopnosti, intuice a schopnost rychlého, někdy i zbrklého rozhodování. Na sluneční rovině měl 7 – lidé krále vnímali jako osobnost s přirozenou autoritou, Na měsíční rovině měl 3 – řešil tedy hlavně svoje vztahy s lidmi. Musíme si uvědomit, že tehdejší politická situace nebyla vůbec jednoduchá – nejen rozepře se šlechtou, zvláště českou, které vyhovoval mladičký král, který byl v Čechách jen sporadicky, ale hlavní hrozbou byla osmanská vojska. Po marných pokusech o smír, bylo jasné, že hlavním úkolem krále bude za každou cenu zastavit turecký vpád. Ludvík se pokusil získat vojenskou a finanční podporu u ostatních evropských panovníků a papeže, ale i přes hrozící nebezpečí se mu nepodařilo vyzbrojit silné vojsko.
K osudné bitvě došlo před 590 lety – 29. 8. 1526 u Moháče nedaleko dnešních hranic Maďarska, Srbska a Chorvatska. Časně ráno poklekli vojáci na rozblácenou zem a přísahali věrnost svému králi. Věděli, že očekávané posily už nedorazí a že proti více než dvojnásobné přesile Turků, kteří je obklíčili, nemají mnoho šancí, ale přesto se pokusili o nemožné. Štěstí však stálo na straně sultána Sulejmana, který drtivou porážkou u Moháče otevřel svým nájezdníkům cestu do střední Evropy. Turci vyplenili Uhry, Moravu a dostali se až na Slovensko. Datum 29.8, tedy karmická 11 a 8, však neznamenalo jen více než 150 let turecké poroby a smrt dvacetiletého Ludvíka Jagelonského, který při ústupu z boje spadl z koně a v těžkém brnění se utopil v rozvodněné říčce Scele, ale protože poslední Jagellonec neměl v manželství s Marií Habsburskou děti, připadl český trůn Ferdinandu I. Habsburskému. Habsburkové, kteří se tak stali nejmocnějším evropským panovnickým rodem, vládli v naší zemi až do 28. října 1918. A jaký byl osud mladé vdovy Marie? Podle kronikářů nemohla na Ludvíka zapomenout a po jeho smrti se už znovu nevdala.
Přeji všem slunečné letní dny
Vaše Althea
výklad karet online, numerologie

Numerologie – Marylin Monroe – kartářka Althea

Narodila se 1. 6. 1926 v Los Angeles, jako Norma Jean Mortenson, ve vzdušném znamení Blíženců. Když se podíváme na Marylin, která je dodnes vnímána jako sexuální symbol, z pohledu numerologie, zjistíme, že její osobní číslo – datum narození je 1, životní číslo pak 7/25 – osobní číslo 1 je číslo člověka s velkým egem, který chce v životě uspět, je to číslo bojovníka a člověka, který ví, co chce. Životní číslo 7 – sedmička je číslo psychické a číslo malé karmy, je to nejvyšší základní číslo, které je dělitelné jen jednou, toto číslo má záhadný smysl a přesto, že je liché a nedělitelné, má v sobě vyrovnanost a symetrii. Ačkoli je sedmička pokládána za šťastné číslo, není tomu tak – byla pokládána za neblahé znamení – štěstí jednoho je vykoupeno neštěstím jiné osoby. Sedmička je i symbolem moudrosti a dokonalosti – podle Bible stvořil Bůh za sedm dní Zemi, toto číslo naznačuje schopnost, moudrost, dokonalost, ale i představivost. Má i své stinné stránky, mnozí lidé narození pod vibrací čísla 7 často podléhají melancholii, náladovosti a stoicismu. Někteří mají i velkou moc nad druhými, ale jen některé „sedmičky“ ji dovedou využít.
Slavné osobnosti s životním číslem 7/25 – Václav Havel, Josef Thomayer, Jan Zrzavý, Jaroslav Seifert, Karel Kryl, Věra Chytilová, Dagmar Veškrnová – Havlová, Karel Kryl, Mel Gibson, Jan Tříska a mnoho dalších.
Marylin Monroe se narodila jako osobnostní typ 7/25 pod konjunkcí Neptun – Jupiter. Rozborem čísel mřížky zjistíme, že měla v mřížce 2 šestky (často se vyskytují u umělců, zvláště u herců, zpěváků a spisovatelů) – mají je jedinci se smyslem pro krásu a kreativitu, toužící po harmonických, romantických vztazích a klidném rodinném životě, na negativní rovině však znamenají nevyrovnanost, náchylnost ke stresu a k nejrůznějším závislostem, hlavně na alkoholu, drogách, jídle či zneužívání léků, vícečetné šestky mají i závislí hráči a sázkaři. 1 devítka – i ta ukazuje na nadání, intuici a schopnost inspirovat. 2 dvojky – intuice, schopnost vcítit se do pocitů druhých lidí, v kombinaci s dvěma jedničkami dává velkou sexuální přitažlivost.
Dětství bez matky – Marylin od mala žila v pěstounských rodinách i v sirotčinci – v ní posílilo přehnanou citlivost a neschopnost vyrovnávat se s běžnými životními problémy, 1 pětka, která spojuje mřížku, dává povaze živelnost, výkonost i zálibu v riskování, na negativní úrovni přinášela náladovost, sebestřednost a netrpělivost. 2 jedničky – originalita, ale i určitá zdrženlivost a potlačování vnitřních pocitů. 1 sedmička – Marylin byla empatická, společenská, veselá a radovala se ze života, ale stačilo málo a přehoupla se do opačné roviny – byla lítostivá, nesebevědomá a zaměřená na sebe – je otázkou, zda tyto povahové výkyvy nemělo na svědomí i nadměrné zneužívání prášků, které ji tak ochotně zajišťovali manažéři z filmových studií. Sedmička, ale znamenala i problémový vztah k otci, kterého nikdy nepoznala, po matce, která se celý život léčila v psychiatrických léčebnách, zdědila sklony k depresím. Její karmické životní číslo 7 jí předurčovalo nejen úspěchy, ale i pády a to jak v kariéře, kdy byla pro svou náladovost a nedochvilnost velice neoblíbená, tak i v osobním životě – byla 3 x vdaná a všechny manželství skončily rozvodem a přesto, že velice toužila po dítěti, nebyla schopná ho donosit a to ji psychicky velmi poznamenalo. Na sluneční rovině měla 7 – lidé ji vnímali jako okouzlující, zajímavou, citlivou až hysterickou ženu, která vystupovala jako femme fatale, ale v nitru to byla naivní a trochu ustrašená malá dívenka, toužící po ochraně. Na měsíční rovině měla 3 – řešila komunikaci se svým okolím, vyrovnávala se s úspěchy i nezdary.
5. srpna 1962 je 36letá Marylin nalezená mrtvá ve své rezidenci v Santa Monice. Oficiální verze smrti zní sebevražda, ale objevují se pochyby – např. patolog napsal do úmrtní zprávy „…pravděpodobná sebevražda…“, a rázem se vynořila spousta konspirací. Kdo měl zájem na její smrti – president Kennedy, jeho bratr Robert Kennedy (oba byli její milenci a Marylin se údajně chystala prozradit tisku důležité informace), či FBI nebo snad mafie? Po více jak 50 letech se ukázala pravda – umírající agent FBI prozradil, že právě on tehdy dostal tajný úkol zabít nepohodlnou herečku. A tak se asi už nikdy nedozvíme – co vlastně Marylin věděla, že musela zemřít …..
Příště: Diana – princezna lidských srdcí
Přeji všem krásné
Vaše Althea – výklad karet a numerologie

nejlepší kartářky online

Otec vlasti – Karel lV. – numerologie – kartářka Althea

Dne 14. května r. 1316 se v Praze narodil králi Janu Lucemburskému a královně Elišce Přemyslovně syn Václav. Budoucí král český a císař římský, který později přijal jméno Karel, se narodil v zemském znamení Býka.
Jaký vlastně byl Karel IV.
Z dnešního pohledu to byl geniální urbanista, který změnil zaostalou středověkou Prahu na skutečné císařské sídlo – nechal postavit kamenný most, založil univerzitu a zahájil stavbu velkolepé katedrály sv. Víta, nechal postavit hrady Karlštejn a Kašperk. Založil Karlovy Vary a další stavby, byl i vizionářem a příznivcem numerologie a astrologie, který pokládal základní kameny všech staveb vždy v nejpříznivějším postavení planet. Byl i sběratelem svatých ostatků a relikvií – zbožným mužem, který trávil hodiny i celé dny modlitbami a meditacemi. Byl i chytrý státník, který po založení Nového Města pražského dovolil prodávat dobytek a jiné zboží jen na obrovském Dobytčím trhu (dnešním Karlově náměstí). Karel IV. zde nechal vybudovat nejen tržiště, ale i dřevěnou věž, kde byly po Velikonocích ukazovány svaté ostatky a korunovační klenoty – to lákalo do Prahy zástupy kupců a poutníků, kteří vydatně plnili měšce středověkých obchodníků i tím i královskou kasu.
Víme, že již za svého života nechával psát několik kronik, vybraní kronikáři vytvářeli obraz otce vlasti, a císař osobně jejich dílo pečlivě kontroloval.
Jaký ale byl člověk? Napoví nám numerologie?
Když se podíváme na životní mřížku největšího z Čechů, zjistíme, že jeho osobní číslo je 5, životní číslo pak 3/21. Osobní číslo 5 je liché, vyjadřuje ženský i mužský princip, číslo dobrodružného života a snahy uplatnit se. Životní číslo 3/21- trojka je číslo psychické a číslo malé karmy, toto číslo má záhadný smysl a přesto, že je liché, duchovní – je nedělitelné, má v sobě vyrovnanost a symetrii. Vibrační číslo 3 symbolizuje trojúhelník, trojka je brána jako magické číslo – moc tří, nakonec ve všech pohádkách jsou 3 synové, 3 úkoly, 3 sudičky, drak měl většinou 3 hlavy apod. V mnoha kulturách např. u Keltů i Vikingů byla trojka šťastné číslo a mnoho lidí ho tak vnímá i dnes.
Slavní lidé, kteří se narodili pod vibrací 3/21:
Karel IV, Hans Christian Andersen, Salvator Dalí, Charles Dickens, Robert F. Kennedy, Milada Horáková Ing. Jiří Hanzelka, Vlastimil Brodský a mnoho dalších.
Člověk s číslem 3/21 má šestý smysl, často bývá dítkem štěstěny, umí využívat svého nadání, uměleckého cítění a je motivován svými úspěchy, aby se pustil do dalších náročných úkolů.
Rozborem jednotlivých čísel mřížky zjistíme, že náš jubilant má v mřížce 2 trojky – to je aktivita, inteligence, velké nadání, výjimečnost, předvídavost, originalita, ale i dobré vyjadřovací schopnosti, 1 šestku – touha po harmonii, rodinném štěstí a umělecké schopnosti. 1 dvojka – citlivost, empatie, schopnost diplomatického jednání, na negativní úrovni to byl introvert s problémem s matkou, pečlivě skrývající bolest ze ztráty mateřské lásky – (Václav byl jako malý hoch vězněn na hradě Loket, později byl od matky násilně odloučen a od sedmi let byl vychováván na francouzském dvoře, kde přijal jméno Karel), 1 pětka – to je živelnost, výbušnost, smysl pro dobrodružství, řečnické vlohy i touha dosáhnout náročných cílů. 4 jedničky – schopnost upoutat, prosadit se, obrovská vnitřní síla a energie pomáhá dosáhnout vytčeného cíle ale i vnitřní neklid, skrývaná přecitlivělost, která se navenek projevovala agresivními až tyranskými způsoby, 1 čtyřka – vyrovnanost, stabilita, organizační vlohy, ale i sklony k perfekcionismu, snaha o dokonalost a schopnost dovést vše ke zdárnému konci.
Na sluneční rovině (jak ho vnímalo okolí) měl Karel IV. devítku – lidé ho vnímali jako duchovního a výjimečného člověka, na měsíční rovině měl dvojku, řešil tedy partnerské vztahy – což u 4 x ženatého císaře, který toužil hlavně po následnících trůnu, není nijak překvapující.
Jak zemřel Karel IV?
Podle kronikářů si dvaašedesátiletý císař, který byl již delší dobu trápený dnou, zlomil nohu v krčku po pádu z koně, dle jiných upadl na schodech. Nešťastný pád ho upoutal na lůžko a v sychravém listopadovém počasí se zřejmě přidal zápal plic, kterému panovník podlehl dne 29. 11. 1378 /den smrti má karmické číslo 11 – 2+ 9/. Karel IV, nazývaný největším Čechem, je pochován v Katedrále svatého Víta.
Příště: 4 královny otce Vlasti
Přeji všem krásné dny vaše Althea
numerologický rozbor, výklad budoucnosti, věštírna online, výklad snů