Velikonoce, čas odpuštění.

Velikonoce, pro většinu z nás znamenají především vítání jara, jsou svým významem nejdůležitějším křesťanským svátkem. V čase, kdy pohané slaví Ostaru a Židé Pesach, připomínají si všichni křesťané zmrtvýchvstání svého spasitele Ježíše Krista. Všem věřícím se o Velikonocích připomíná, že hmota a forma jsou pomíjivé veličiny a po jejich bolestně vnímaném zániku pokračuje Duše ve své svobodné, nekonečné existenci ve slávě Boží. Generace lidí křesťanského vyznání a způsobu života čerpají o Velikonocích sílu a naději, a vzdávají dík Božímu synu za to, že svou mučednickou smrtí vykoupil pro všechny časy veškeré naše viny a hříchy. Pokud tedy člověk žije s Kristem v srdci, je povinen myslet a žít, jako by nebyl zatížen žádnou vinou, žádným ochromujícím strachem a studem. A pokud ano, je třeba jít a hledat odkud to pramení ta pýcha, která velí uchovat si svou vinu, hřát si na prsou a krmit toho zeleného hada, co dal člověku rozum a zakalil tak jeho srdce. Ježíš vykoupil naše viny, odpustil nám hříchy minulé i budoucí. Jediné, co se po nás chce, je jeho lásku přijmout a následovat jeho příkladu. Odpustit si. Neznám lepšího léku na žal, samotu, strach a beznaděj než odpuštění sobě. Velikonoce jsou obdobím, kdy se do takové práce můžeme pustit. Držím nám všem palec a mám vás ráda.

Vaše Noor