Jaro přichází ...

Je to příjemné, když nastávají dny, kdy už je více sluníčka i tepla. Jsme pozitivnější, radostnější a také  se lépe fyzicky cítíme. Na jaře mnohem více věříme, že tento rok jistě budeme šťastni, že docílíme konečně všeho, co jsme opakovaně zanedbali a co se nám nepodařilo realizovat. Jsme rádi, že ty zimní nepříjemné dny jsou ty tam a že nám nakonec tak rychle uběhly.

Jen jsme při tom tak trochu zapomněli, že i kus našeho života utekl!

V těch zimních dnech, mrazu i rozbředlého sněhu jsme vzpomínali na jarní a letní dny, které jsme prožili nebo jsme v myšlenkách utíkali do budoucnosti, kdy nás má léto teprve obšťastnit. Avšak každou vteřinu, minutu i hodinu kterou neprožijeme teď a tady, jakoby jsme nežili. Jdeme v mrazu, zasněženou ulicí, nadáváme a vzpomínáme na teplé dny, kdy jsme jen tak v tričku s lehkou obuví si vychutnávali každý okamžik. Je to jen v nás samých, zda i v nepříznivých podmínkách najdeme  krásu, radost a štěstí. Jen děti dokáží prožít ten momentální okamžik. A to je jedno, jestli myjí hrnek a je to pro ně hrou nebo jdou v rozbředlém sněhu a užívají si každou šlápotu, kterou v něm zanechají. Proto nám dětství připadá, že utíkalo pomalu. Dítě totiž nepoužívá tolik mysl, jako dospělí a proto se nevrací do minulosti a neočekává nic od budoucnosti. Dokonce totiž neví, co si má o budoucnosti myslet.

A tak nás vyzývám, milí přátelé: Zkusme častěji žít jako děti! Odežeňme myšlenky, které nám kazí ten okamžik prožitku všeho, co se momentálně děje. Nikdy není pozdě  na šťastné dětství.

Vaše Gita